Úvodní stránka > Kněží a kostely > Kostely

Kostely

Místa, kde sloužíme bohoslužby

K datu 1.1.2008 došlo ke sloučení farností Hlušice, Lužec nad Cidlinou, Metličany a Starý Bydžov do kmenové farnosti Nový Bydžov.

FARNOST NOVÝ BYDŽOV- KOSTELY:

DĚKANSKÝ KOSTEL SV. VAVŘINCE - pochází z poč.14.stol. Původně byl zasvěcen Matce Boží (podle Knihy svědomí už v r. 1311). V převážně dřevěném městě, kde se z cihel a kamene začalo důsledně stavět až po velkém požáru ze 6. října 1817, se z nejstaršího období zachoval pouze děkanský gotický kostel.[1] K přejmenování a k zasvěcení kostela svatému Vavřinci došlo až v 17. století, kdy byl do presbytáře inscenován raněbarokní hlavní oltář s obrazy Jana Jiřího Heinsche. (Hlavní obraz Umučení sv. Vavřince a v nádstavci z Heinschovy dílny obraz Korunování Panny Marie.) Nový hlavní oltář dal postavit v roce 1679 děkan-novobydžovský rodák Václav Pankrác Vicheus. Na oltáři kromě Heinsche pracoval sochař M.Grabner a truhlář J.Pešínský. Náklady hradil městský magistrát a další dobrodinci. V tomže roce se pan děkan postaral o vztyčení mariánského sloupu na novobydžovském náměstí.(2) Gotická trojlodní stavba je v severním nároží západního průčelí doplněna hranolovitou věží, po severní a jižní straně trojlodí předsíněmi a na jižní straně barokní sakristií. Kostel je národní kulturní památkou. Nachází se uprostřed malého parčíku nedaleko Masarykova náměstí, v bloku mezi Revoluční třídou, Komenského ulicí a ulicí Na valech. Vstup do kost ela je ze západní strany (Komenského ulice) a ze severní strany (parčík uprostřed bloku). Původně byl zasvěcen Matce Boží. V letech 1680 a 1772 byl kostel barokně upravován. Ve věži jsou instalovány zvony: Václav – z roku 1507; Median – z roku 1574 a Vavřinec – z roku 1999.

[1] Jaroslav Prokop: Nový Bydžov v proměnách staletí, Osvitstudio Hradec Králové 2005, s. 190.

(2) Michal Šroněk:J.J.Heinsch, Malíř barokní zbožností,Gallery,spol.s.r.o., Praha 2006, s.146.

Kostel svatého Vavřince v Novém Bydžově

Varhany v kostele sv. Vavřince:

(následující informace čerpány z knihy Jaroslava Prokopa)

Varhany zhotovil králický varhanář Matěj Weltzel v r. 1751 za 1.308 zlatých. Varhany v interiéru sloužily až do padesátých let 20 stol., kdy byly nahrazeny novým velkým nástrojem od firmy Jan Tuček z Kutné Hory. Ze starých varhan zbyly pouze barokní skříně a část píšťal.

KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE -barokní jednoloďová stavba z poč.17.stol, v letech 1717-1718 přestavěna, obdélný strop, dvouboce uzavřené schodiště s křížovou klenbou, portály a okna mají kamenné ostění; kostel je kulturní památkou.

Kostel Nejsvětější Trojice v Novém Bydžově

Kostel svaté Markéty ve Vysočanech

Měník: Kostel sv. Václava a Stanislava, kostel je kulturní památkou

+zvonice

Kostel sv. Václava a Stanislava se zvonicí v Měníku

Bydžovská Lhotka – Kaple Panny Marie; vlastník: Obec Měník

Humburky – Kaple Panny Marie; vlastník Obec Humburky

Kaple Panny Marie v Humburkách

Hlušice: KOSTEL SV. VÁCLAVA A SV. BARBORY - původně zámecká kaple zasvěcená sv.Barboře, postavená v letech 1748-1749. V r.1903-1904 byla opravena a zasvěcena sv.Václavovi ; Vlastník: Ing. Diviš Czernin,

ZVONIČKA DŘEVĚNÁ postavená vedle kostela , malá dřevěná stavba, zvon upevněn na dvou dřevěných sloupech, nad ním sedlová stříška.

Lužec nad Cidlinou : kostel sv. Jiří

Kostel sv. Jiří v Lužci nad Cidlinou

Filiálka Vlkov nad Lesy: kostel Narození sv. Jana Křtitele

Kostel sv. Jana Křtite le ve Vlkově nad Lesy

Prasek : kaple Božského Srdce Páně; vlastník: Obec Prasek

Kostel Nejsvětějšího Srdce v Prasku

Petrovice: kostel Nanebevzetí Panny Marie – kulturní památka

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Petrovicích

Starý Bydžov: KOSTEL SV. PROKOPA -původně románsky kostel z konce 12.stol., přestavěn po pol.16.stol.; v r.1578 byl zavěšen zvon Pražan z nejdelšími nápisy ze všech českých zvonů. Kostel je kulturní památkou.

Kostel svatého Prokopa ve Starém Bydžově